Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PBod nohama bortí se jí zFem, v srdci má nGmepořádek,
chce nBapsat dopis lidem všFem, a nGmemá první řádek,
v klBíně klubko bílé bFavlny s jehlicí nGma pletení,
kouzelný dBěda přání neplnFí
a zlatá rGmybka není, není, není, nFení,
nBení, není, není, není, nFení, prGmo ni není,
jsou jen lBidé, jsou jen lFidé bGmezejmenní,
chBodí jako loutky v Forloji, Gmodleva doprava,
a ona vBe svém prázdném pFokoji
si sama sGmobě ruku podává, podávFá.
R:CBelá se choulí, jFak tak mlčí, GmopuštěnFá,
zpBod víček růžek smFuténky jí trčí, GmopuštěnFá,
nBikomu o tom nepovFí, neboť se stydí, GmopuštěnFá,
Buprostřed samoty v krFajině lidí, GmopuštěnFá,
vlBající jako prFádlo na plotě,
zblGmoudilá ve svém vlD#astním životě,
BopuštěnáF, opuštěnBá.F  Gm   F  B  F  Gm   F 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: